Rafaelova škola

31. prosince 2009 v 13:04 | Renata Štulcová |  Novinky

Rafaelova škola

Od 1. ledna 2010 romantický příběh na internetu:

Marina je dvanáctiletá dívka, která žije jen s babičkou majitelkou malé květinové farmy a tatínkem, ochráncem přírody. Sama si o sobě myslí, že je obyčejná, dokud se s ní nezačnou dít věci, kterým nerozumí.
Opravdu jí rostou na zádech křídla?
Proč si její nezvěstná maminka přála, aby studovala na prestižní Rafaelově škole? Jací studenti tam vlastně studují?
Najde Marina maminku?
Získá ve škole přátele na život a na smrt?
Zachrání jednou svou největší lásku?

Ilustrační obrázek Josephine Wall

Čtěte na pokračování zde


 

Růže a krokvice

8. dubna 2009 v 13:22 | Renata Štulcová |  Úvod

Růže a krokvice

aneb

Šifra krále Karla




Toto je hlavní hrdina
Matěj Pekař.
Více se o něm dozvíte
na







Štěpánčin dub

24. listopadu 2008 v 22:26 | vykto |  Novinky
Štěpánčin dub


Desátého května roku 1881 se po celém Rakousku-Uhersku vysazovaly duby na počest sňatku korunního prince Rudolfa Habsburského a belgické princezny Stefanie. I stalo se, že


i na louce před Boskovickým hradem byly zasazeny duby symbolizující novomanžele. Avšak manželství se moc nevyvedlo a po osmi letech skončilo tragédií (Rudolf spáchal sebevraždu). A dub u boskovického hradu, který měl symbolizovat právě Rudolfa, začal sám od sebe schnout, až nakonec zcela uschnul.
A tak tam zůstal pouze dub Štěpánčin (taky se mu říká svatební), který byl v roce 2007 vyhlášen za památný a k této příležitosti vysadili boskovičtí dub, který pojmenovali po dceři Rudolfa a Stefanie - Alžběta.






















A tady jsou tři stránky ze kterých jsem čerpala přesné informace:

 


Kdo tady bydlí?

25. dubna 2008 v 20:27 | Renata Štulcová |  Novinky
Domeček pro bytost z pohádky? Tajemné okénko? Kdo zvedne hlavu při cestě po Litoměřicích, může je vidět nedaleko náměstí. Neprozradím, kde přesně. Kdo je touží vidět, najde je.

Kdo tu bydlí?

25. dubna 2008 v 20:24 | Renata Štulcová |  Ústecký kraj
Domeček pro bytost z pohádky? Tajemné okénko? Kdo zvedne hlavu při cestě po Litoměřicích, může je vidět nedaleko náměstí. Neprozradím, kde přesně. Kdo je touží vidět, najde je.

Krvavá Máří

24. března 2008 v 21:17 | Miki |  Duchové


Pověst o krvavé Máří praví, že když se ji kdokoli pokusí vyvolat, tak si musí se svými přáteli zajít do místnosti, kde je tma nebo šero a musí tam být zrcadlo. Jeden si stoupne před zrcadlo a zřetelně třikrát za sebou řekne: vyvolávám tě krvavá Máří. Poté musí chvilku počkat. Pak se po místnosti prožene červená šmouha a všude bude slyšet podivný smích.
Když ji chcete dostat tam, odkud přišla tak musíte třikrát za sebou říct vyvolávám tě krvavá Máří, ale pozpátku (ířám ávavrk eť máválovyv). Když se však jednou spletete, tak vás kravá Máří do pěti dnů zabije. Má kamarádka se to dozvěděla a rozhodla se, že to zkusí. Vzala si pár kamarádek, vešly do tmavé místnosti se zrcadlem, jedna z nich si stoupla před zrcadlo a řekla třikrát za sebou: vyvolávám tě krvavá Máří.
Nejednou se v místnosti zabouchly dveře, světla sama od sebe zhasla. Místností proběhla červená šmouha a všude byl slyšet divný smích. Holky se děsně polekaly a vyběhly ven.



Radegast

16. února 2008 v 20:42 | Tera |  Moravskoslezský kraj
Radhost, Radhošť, Radegast je pohanský bůh úrody.
Radegast má mužské tělo, tvář má podobu lví, hlava s přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti, v levé sekeru.
Tato socha zde stojí od roku 1998. Je vyrobena z žuly a je už v pořadí několikátá. Původní sochu, která tu stála nechali podle legendy zbořit Cyril a Metoděj v 9. století když po svém příchodu na Velkou Moravu zavítali na Radhošť. Pohanští kněží ji ale stihli včas ukrýt. Údajně by měla být schovaná v chrámu pod horou Radhošť, která ukrývá složitý systém podzemních chodeb. Sochu a další poklady hlídají podle legendy drak a černý pes. Stejně jako pražský zvon Zikmund varoval Prahu před záplavami, když do Radegasta jednou uhodil blesk, potkalo potom Beskydy neštěstí.


Radegast

16. února 2008 v 20:40 | Tera |  Novinky
Radhost, Radhošť, Radegast je pohanský bůh úrody.
Radegast má mužské tělo, tvář má podobu lví, hlava s přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti, v levé sekeru.
Tato socha zde stojí od roku 1998. Je vyrobena z žuly a je už v pořadí několikátá. Původní sochu, která tu stála nechali podle legendy zbořit Cyril a Metoděj v 9. století když po svém příchodu na Velkou Moravu zavítali na Radhošť. Pohanští kněží ji ale stihli včas ukrýt. Údajně by měla být schovaná v chrámu pod horou Radhošť, která ukrývá složitý systém podzemních chodeb. Sochu a další poklady hlídají podle legendy drak a černý pes. Stejně jako pražský zvon Zikmund varoval Prahu před záplavami, když do Radegasta jednou uhodil blesk, potkalo potom Beskydy neštěstí.


Roštejn - hrad čertovský?

16. února 2008 v 20:27 | Romana |  Novinky
Pozdně gotický hrad, který se zvedá na skalnatém vrchu v 677 m.n.m v
romantických lesích nedaleko Telče, byl vybudován pány z Hradce v první polovině 14. století. V 70. letech 16. století nechal hrad přestavět Zachariáš z Hradce v duchu renesance na lovecký hrádek s rozlehlou oborou v blízkém okolí. Dalšími majiteli byly Slavatové z Košumberka, Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští-Lichtenštejni.
O vzniku hradu se povídají různé pověsti. Ta nejznámější z nich je, že se pán z Hradce vsadil s čertem, který mu měl postavit honosný, nedobytný hrad z kamení. Čert měl pracovat přes noc a hrad měl být hotový do prvního kohoutího zakokrhání. Vše nasvědčovalo tomu, že čert sázku vyhraje, a proto mazaný Pán z Hradce probudil kouhouta, který zakokrhal o chvíli dřív, než měl. Čert, který právě na hrad nesl poslední kámen, zakokrhání uslyšel, upustil kámen a zmizel.

Čertovský hrad Roštejn

16. února 2008 v 20:23 | Romana |  Vysočina
Pozdně gotický hrad, který se zvedá na skalnatém vrchu v 677 m.n.m v
romantických lesích nedaleko Telče, byl vybudován pány z Hradce v první polovině 14. století. V 70. letech 16. století nechal hrad přestavět Zachariáš z Hradce v duchu renesance na lovecký hrádek s rozlehlou oborou v blízkém okolí. Dalšími majiteli byly Slavatové z Košumberka, Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští-Lichtenštejni.
O vzniku hradu se povídají různé pověsti. Ta nejznámější z nich je, že se pán z Hradce vsadil s čertem, který mu měl postavit honosný, nedobytný hrad z kamení. Čert měl pracovat přes noc a hrad měl být hotový do prvního kohoutího zakokrhání. Vše nasvědčovalo tomu, že čert sázku vyhraje, a proto mazaný Pán z Hradce probudil kouhouta, který zakokrhal o chvíli dřív, než měl. Čert, který právě na hrad nesl poslední kámen, zakokrhání uslyšel, upustil kámen a zmizel.

Kam dál